Když do dlouhých politických tahanicích přeci jenom dostala vláda Mirka Topolánka důvěru mluvilo se o ní jako o vládě přeběhlíků, vládě která nemá moc šancí něco prosadit. Pravdou je že pak také na přeběhlíky dojela ale o tom později. Největší změnou, a celkem úspěsnou byl reformní balík v rámci něhož se podařilo prosadit i kontroverzní, ale pro běžné lidi, co nemají čas celý den sedět u doktora, protože pýr důchdců nemá co dělat a tak si jdou k doktorům popovídat, užitečnou reformu zdravotnictví, která byla několikrát zmíněna. Další významnou změnou bylo posunutí dolní DPH z 5 na 9%. Tu druhou posunout naopak niž tj. z 19 na 15% se už v rámci koalice nepodařilo prosadit. Nezmínit nelze ani superhrubou mzdu, kterou ovšem nějak nechápu. Pak je tu také také reforma důchodová. Úspěchy vlády také doplňuje především úvod českého předsednictví.

A co neúspěchy? Těch je taky hodně. Tím největším, dle mě, je pak neschopnost (či neochota) vlády vykomunikovat (hezký termín že?) reformy s občany a toho bezezbytku využila opoziční ČSSD. Velkým neúspěchem vlády je také české  předsednictví, ale jen protože byli schozeni neschopnou opozicí, ale ptří to do výčtu neúspěchů.

Ještě pár slov k mým očekáváním, Osobně jsem při nástupu vlády očekával dalekosáhlejší reformy, než ty které vláda nakonec předvedla. Ovšem to bylo daní za koalici a závislosti na malých nestabliních stranách a několika přeběhlících z ČSSD. A když už jsem nakousl přeběhlíky, tak tentokrát ovšem pomocí "zběhlích" poslanců z vládního tábora také vladá padla. Najednou to pro pana Paroubka byli konstruktivní poslanci. BTW všimli jste si toho, že Topolánek o poslancích, kteří potopily vládu nemluvil jako o přeběhlích a nevyhrožoval jim jako pan Paroubek při vzniku této vlády? Zajímavý jak také pohled na tuto vládu z hlediska statistik, byla po Klasouvě a Zemanově vládě, drouho nejdéle sloužící v krátké historii ČR.

Moje hodnocení? Podle školního známkovacího systému dvě až tři (2-3). Vláda, ač ne úplně tak jak jsou potřeba, přesto zavedla tolik potřebné reformy. Nejvíše si cením snahy pana exministra zdravotnictví Julínka, který se jako první o něco pokusil, ač ne ideálně, ale jen neplácal do vody na rozdíl od všech jeho předchůdců  (včetně pana Ratha). Je smutné sledovat neschopnout (nebo spíše všehoschopnou) ČSSD, jak destruuje vše a přitom moc dobře ví, že tyto reformy jsou potřeba, ale je to práce nepopulární a tak si to nechají udělat od ODS a pak to zkrititují postaví na tom volební vítězství, přičemž zruší  jen reformu zdravodtnictví, kterou už tak z profanovaly, že ji nemůžou nezrušit...