Ale ještě než jej představím pokusím se napsat pár řádek o výběru. Tento proces jsem započal v opravdu vážném prohlížení a zajímání se před začátekem léta tedy ještě v červnu. Dlouho jsem se pohyboval okolo strojů Fujitsu coby nástupce někdejšího joint venture podniku Fujitsu Siemensu. Bohužel jsem u nich pohořel a to za prvé modely do modely s příliš nízkými parametry za ceny do 20 000 CZK, nebo za druhé až od 45 000 CZK s opravdu zajímavými parametry, ale to již bylo přes moje platební možnosti. Proto jsem tuto možnost vyloučil. Další na řadu přišel Asus, který má zajímavé modely za zajímavé ceny, ale zde nastal problém, když jsem ve svém okolí nadhodil téma notebooky Asus, zjistil jsem že 9 z 10 lidí řeklo že tu chybu udělali jen jednou. V poslední době prý šel nahoru (kvalitou) Acer, ale u něj u mě přetrvává pocit nejistoty z dřívějška. Proto u tento musel odstoupit. Apple nemá smysl řešit jejich ceny v evropě jsou vůbec přestřelené. Sony není o moc lepší (cenovou politikou). OEM výrobci jako MSI, Packard Bell nebo Gigabyte ve mně mnoho důvěry také nebudí. Lenovo má podobné problémy jako Fujitsu. HP se stále nepoučilo za více než pět let a zajímavé modely s procesory Intel (nepřekročitelný požadavek) v kombinaci s dedikovanou grafikou (nepřekročitelný požadavek) prostě nedostupné (ceny 50 000 CZK a výše). Proto se na pozici lídra dostala Toshiba. V nabídce jsem si dokázal vybrat mezi několika modely cca tři favority. Jak se ovšem ukázalo, přeci jen jeden velký výrobce, kterého jsem zatím nezmínil měl v ruce všechny trumfy.
Ale ještě malý moment. Nejprve se podíváme na moje požadavky CPU od Intelu Core i5, či lépe i7, čtyřjádro na platformě Sandy Bridge, okolo 6GB RAM DD3 1066MHz, harddisk 640 GB a více, 17“+ monitor s rozlišením FullHD (1920 x 1080). Dedikovaná grafická karta Nvidia, po zkušenosti s ATI, kde výkon ve své době ultimátní a ještě dlouho výborný, ale problémem byly ovladače pro OS Linux. Proto Nvidia, samozřejmě řady 45x/55x s alespoň 1 GB RAM. Výdrž na baterii alespoň 2h. Pochopitelně Wifi, Bluetooth, klávesnice s numerickou částí (dnes standard už i u 15,6“ notebooků), čtečka a webkamera. Mezi optimálnímy parametry pak byla TV karta, USB 3.0 nebo dálkový ovladač. Cena pak byla stanovena na 30 000 CZK a tolerance +-5000 CZK. Nakonec však až na onen dálkový ovladač, vše v maximální míře překročeno.
Vítězem se totiž stal DELL XPS L702x v konfiguraci Core i7 2GHz + Turbo Boost 2.0, 8GB RAM 1333 MHz, harddisk 750 GB 7200RPM, 17,3“ FullHD s LED podsvícením plus (a zde se podržte) 3D podpora Nvidia Vision. Grafická karta Nvidia GeForce 555M s 3GB RAM (!!!!) + integrovaná na cpu Intel HD Graphics 3000 – přepínaní grafiky pomocí Nvidia Optimus, integrovaná TV karta, čtečka, wifi, bluetooth, webcam 2Mpx. Navíc vylepšený zvukový systém (až 22W reproduktory). Co mě dostalo je design. Kovové šasi laděné v tmavě šedé barvě – úžasné. A asi nejvíce v šoku jsem byl z výdrže. Dle tiskových materiálů 7h (!!!) dle reálných testů 5,75h bez wifi a něco okolo 5h s zapnutou wifi! Na 17“ notebook skoro magické. Toto je možné nejen díky přepínání grafiky ale předvším 9 cellové baterii. No nutno řící že i cenu se podařilo udržet i když bylo nutné použít část z tolerance. Osobně jsem nadšen. Až na malou drobnost – dálkový ovladač, na který jsem si i FSC prostě zvykl. I pod OS Linux je podpora fantastická až na Nvidia Optimus – prostě trvale beží na Nvidii a TV kartu vše jede jak z praku. Většina her (moderních) jako StarCraft II, Duke Nukem Forever nebo ArcaniA: Gothic 4 běží na plné detaily ve FullHD. Problém nečiní žádná aplikace. Počítač je v režimu integrované grafiky velmi tichý a hlavně je studený. Zajímavou statistikou je porovnání maximálních teplot při maximálni záteži FSC měl neuvěřitelných 78°C (i když byl nový) a nový DELL pak má okolo 62°C tedy rozdíl cca 16°C.
Avšak s nový „železem“ nastává z pohledu tohoto serveru u měření výkonů a rychlostních porovnání s dřívějška např. u měření výkonu prohlížečů, jelikož výsledky jsou díky HW jiné a proto porovnání v prvním díle bude v podstatě orientační při porovnání s minulým výsledkem. Na druhé straně je toto maličkost kterou já osobně překousnu. Na hodnocení je ještě celkově brzo, ale dle teorie (prostý pohled na konfiguraci) pár dní používání a zatím získané praktické zkušenosti ukazují že šlo o velmi šťastnou ruku při výběru tohoto modelu. Podobně jako u mobilu se mi osvědčilo dlouhé sledování trhu a až následný výběr, když tento byl vybrán ze hodiny na hodinu, hned jak jsem jej viděl poprvé v nabídce Alza.cz, kde mě prostě chytil a druhý den jsem ho již měl rozbalený! Nejvíce mě přes oči praštilo těch 8GB RAM jelikož jakýkoliv ostatní (i podstatně dražší) modely měly od 4GB do 6GB. To bylo to co rohodlo definitivně.
Nicméně jakkoliv se může zdát že starý notebook jsem zde pomluvil, přesto jsem nesmírně rád že po celých pět let sloužil a ještě nějakou dobu bude sloužit jako záložní zařízení (možná jej použiju v rodině místo stolního celeronu, který je sice výrobou novější, frekvencí rychlejší a má 64bitů ale přece jenom ten starý laptop, když se užívá na prohlížení internetu je stále výrazně výkonější (i díky na svou dobu předimenzované grafické kartě ATI X1800 256MB RAM ovšem (!!) GDDR3, což je v podstatě stále dnešní standard. Před pěti lety to, a vlastně ještě dlouho potom, se tento typ paměti nepoužíval ani gaming laptopech. No takže díky za těch pět let a doufám že DELL vydrží stejnou dobu a jediným důvodem pro jeho výměnu bude nedostatečný důvod.
Zatím jsem velmi spokojen. Bližší zkušenosti přinesu později, až jej trochu zaběhnu.