Původně systémy bylo jen čtyři, takže vlastně zjednodušení. Každý systém samozřejmě spolu nekomunikuje a tak je nutné vlastně neustále plnit každý systém zvlášť. Kromě toho systém občas (ne)funguje a někdo dostane dávky ne jednou, ne dvakrát ale třeba i třikrát a někdo nedostane nic, protože systém sice uložil ale zapoměl. No prostě bordel. A když tiskový mluvčí MPSV vyzval IT správce jednotlivých Úřadů práce aby napsaly co je na těch systémech špatně a ti odepsaly že kratší bude seznam co vlastně funguje tak bylo o zábavu postaráno. No a co na to pan ministr? Prý nejde o nic a vše funguje jak by mělo...

Soc karta toť náš další cíl. Mělo to být platební karta, které měla umožnit, resp. znemožnit nákup alkoholu, cigaret a podobných nepotřebých věcí ze sociálních dávek. Veřejnou soutěž vyhrála Česká spořitelna. Ale možná to byla opět klasická česká veřejná soutež, takže vyhrál ten kdo nejvíce zaplatil. Problém však nastal když se po spuštění ukázalo, že karta nákupu nezabrání. Prý by to dle spořitelny bylo drahé a tak to nakonec nevyvinuly ačkoliv to byla jedna z podnímek v soutěži. A pokud by ste se obávali že se to sníží cena, kterou za to stát zaplatí, tak se bát nemusíte, cena zůstane stejná. Ale určitě se nemusíme bát, že by majitel karty utrácel ve zlatnictví, tam mu systém kartu nevezme.

Nicméně na kontrolu toho co si vlastník karty kupuje, prý existuje řešení v podobě SW od další společnosti, jejíž program funguje v jediném podniku  (v Praze v jedné internetové kavárně) ale opět se nemusíme bát že by to bylo čisté, protože výrobce dříve vlastnil sám pan ministr a jeho náměstek. No samozřejmě by to nebylo ani zdarma ani levné. Ale co se divit, žijeme přeci v ČR, kde politik který si nemastí kapsu nemá šanci aby ho voliči zvolily. Ale pro dnešek vy toho veselého povídání nálady stačilo aby nám ubylo něco na příště. I když u nás nemusíte mít strach, vždy se najde politik, který při okrádání lidí mlaská až je to nepřeslechnutelné....